ACH, TI MUŽI!
Člověk je tvor kreativní a design pro něj byl vždy důležitý. Patrně se smysl pro krásu vyvinul proto abychom neslupli něco zkaženého. Co si budeme povídat, zkažená ryba nevypadá nic moc. Časem lidé uvěřili, že vylepšením estetiky se zvýší i kvalita samotných věcí. A tak začali zdobit a zdobili všechno včetně sebe. První lidé, kteří zkrášlovali svá těla chtěli získat sílu a obratnost v boji a lovu. Časem se ozdoby staly odrazem úspěchu. Ti nejlepší bojovníci byli také nejhonosněji ozdobeni a proto bylo zdobení vlastních těl ze začátku výsadou mužů. To muži dali vzniknout marnivosti a ženy ji dovedly téměř až k dokonalosti. I dnes jsou to často muži, kteří zdobí svou partnerku a to nejen proto aby jí potěšili, ale podvědomě také proto aby ještě zvýšili její kvality a cenu před ostatními ze společnosti.
SCHYTAL TO LALŮČEK!
První šperky se zavěšovaly, doba piercingu přišla až o něco později. Jakmile k tomu ale došlo, stalo se ucho se svým lalůčkem ideálním místem k propíchnutí. Náušnice na uších jsou dobře vidět, nacházejí se velmi blízko očí, což je místo prvního kontaktu. Náušnice v uchu si navíc může dovolit i malé dítě, protože propíchnutí vazivovitého lalůčku nijak zvlášť nebolí. Díky tomu jsou náušnice nejoblíbenějším šperkem dodnes.
PŘES ZUBY ŠELEM KE ZLATU A DIAMANTŮM
Náušnice se objevily i na jeskynních malbách a tak víme, že už v té době měly své nenahraditelné místo v kultuře. Nejstarší dochovaná náušnice z naší oblasti je stará přes 30.000 let a byla nalezena v okolí Dolních Věstonic. V té době se k výrobě náušnic používaly opracované přírodní materiály a první korálky z hlíny. V lokalitách nalezišť zlata se začali objevovat první tepané zlaté náušnice a s dobou bronzovou a železnou je již kov jedním z nejčastějších materiálů k výrobě šperků.
Zvláštní místo v historii náušnic mají původní obyvatelé Ameriky a samozřejmě Egypt. Zlaté náušnice z doby Inků, Aztéků, Mayů a egyptských faraonů jsou umělecká díla a najdete je v muzeích celého světa. Dochovaly se především proto, že zaujímaly své místo i v pohřebních rituálech, které byly pro dřívější ho člověka velmi důležité. Náušnice nebyly jen krásné, ale měly i svou sílu. Egypťané věřili, že polodrahokami, které k jejich výrobě používají, mají magickou moc a dokáží i léčit. Ani v tomto ohledu se mnoho nezměnilo.
Naopak smutné a temné období náušnice zažívaly v čase ranného křesťanství, kdy byla zdobnost zapovězena. Ačkoli toto období trvalo poměrně dlouho, náušnice s příchodem gotiky vstali z popela a v období renesance se opět blyštily před světem v celé své kráse. Materiály se používaly stále stejné, ale technika zpracování se zdokonalila tak, že patrně nenajdeme zdobnější a preciznější kousky než z období renesance.
DIAMANTY NEZAHAZOVAT, NĚKDY ALE SÁHNOUT I PO TEXTÍLII ČI PLEXISKLU
Velká změna ve výrobě náušnic nastala s příchodem 20. Století. Šperky se vydaly dvojí cestou. První, tradiční, ponechává šperku jeho vysokou hodnotu, klade důraz na dokonalé provedení a především vysokou cenu použitých materiálů. Tyto náušnice jsou často zlaté s diamanty nebo jinými drahými kameny a každá žena si takové přeje alespoň v krabičce ve skříni. Zdobnější kousky nosíme na významných společenských příležitostech, ty jednodušší některé ženy nesundají z uší třeba celý život.
Druhá cesta je cestou designu a stylu. Náušnice nemusí být z drahých materiálů. Ty nejlepší kousky světových návrhářů, byť z bižuterního kovu, svou cenou vysoce převyšují „obyčejné“ zlaté náušnice. U těchto náušnic ale není jejich cena rozhodující. Stylové náušnice vkusná žena pozná a nevadí jí, že jsou z textílie, plastu nebo stojí stejně jako dnešní oběd či dokonce lístek na mhd.
KAŽDÁ JSME JINÁ, KAŽDÁ JSME SVÁ
A které jsou ty nejvíc in náušnice? Přece ty se kterými se cítíte skvěle a svá! Náušnice, které vyjadřují Vaši osobnost, náladu, pocit jaký máte z místa kam jdete, z lidí se kterými se máte setkat.